soutěž: 2019

spolupráce: Eva Bystrianská

Architektura MFDF se stala velmi výrazným a oceňovaným vizuálním prvkem festivalu a nedílnou součástí veřejného prostoru města. V současné době, kdy na první místo vystupují témata ekologie, recyklace a „nevytváření” zbytečného odpadu – včetně jednorázových prostorových realizací – přináší přehodnocení poměru mezi vizuálním efektem, úsporností a ekologickým dopadem jakékoliv realizace.              Z hlediska ekonomické i ekologické udržitelnosti navrhujeme vytvořit dočasné prostorové intervence k aktuálnímu ročníku – a navíc začít budovat stálý mobiliář, který by zároveň doplnil a obohatil stávající objekty a mohl by se zároveň stát trvalou součástí města i celoroční propagací festivalu.                                                                                                                                                                                                                                      Dosavadní architektonické ztvárnění MFDF jsme vnímali nejen z pohledu architektů/designérů a dlouholetých pravidelných návštěvníků festivalu, ale také z pohledu trvalých obyvatelů města. Podle nás by Jihlava neměla být pouze místem konání – pro mnohé návštěvníky „exotickou” kulisou festivalu. Větší akcent by mohl být kladen právě na zapojení jihlavské komunity do života festivalu, nad rámec hlavního programu – skrze veřejný prostor.                                                                                                                                                                                                         Festival každoročně doprovází sychravé podzimním počasí, které je charakteristické zimou, deštěm a někdy i sněhem. Pro nás i další jihlaváky je to zároveň vrchol kulturního života … „světlo na konci tunelu“! A právě světlo je jedním z hlavních motivů naší vize. Vyjádřeno by bylo různými výtvarnými prvky jak v interiéru, tak v exteriéru. Vzhledem k charakteru počasí během festivalu bychom se v architektonickém návrhu soustředili více na interiéry festivalových prostor (tzn. především větší pohodlí pro návštěvníky např. při čekání na začátek filmu). V exteriérech bychom po nechali označení jednotlivých festivalových míst s důrazem na předprostor DKO a Masarykovo náměstí.                                          Dalším důležitým motivem je pro nás téma propojení – propojování, jednak ve zmiňovaném zapojení jihlavské komunity, ale také v propojení všech festivalových míst do jednotného systému (žíly, tepny festivalu/města…). Jako výrazový prostředek se nabízejí trubice. Levné flexibilní drenážní trubice jsou použitelné v exteriérech a světelné trubice v rámci oživení interiérů budov (levný materiálový zdroj, vypůjčený či sponzorsky poskytnutý).                                                                                                                                                                                                                 Udržitelnost celého řešení vidíme především v univerzálním návrhu označení jednotlivých festivalových míst, který by byl použitelný opakovaně i v dalších ročnících. Zároveň si myslíme, že by bylo dobré, kdyby intervence do veřejného prostoru mohly v Jihlavě zůstat i po skončení festivalu a oživit tak město. Např. označení kina Dukla, které vzniklo především z potřeb festivalových návštěvníků, a které se bude realizovat podle našeho návrhu, je dobrým začátkem spolupráce festivalu s městem.